Těžba kryptoměn je dnes poměrně často zmiňované téma a ne každý ví, jak funguje, zda se vyplatí, za jakým účelem vůbec samotná těžba probíhá a proč je tak důležitá? To se Vám dnes pokusím objasnit. Vše budu uvádět vzhledem k Bitcoinu, nicméně těžba Etherea a ostatních měn funguje na stejném základním principu, mění se pouze v malých detailech.
Jak těžení funguje?
Abych se mohl dostat k tomu, jak vše běží, musím upřesnit fungování v blockchainu – takzvané účetní knihy kryptoměn. V síti můžete vystupovat jako uživatel, poskytovatel takzvaných uzlů a jako těžař.
Uživatel se z Vás stává, pokud jakkoliv použijete bitcoin. Nakoupíte, prodáte, někomu jej pošlete – využili jste bitcoinovou síť, tím pádem je vaše transakce zapsána v blockchainu.
Poskytovatel uzlů je někdo, kdo má zařízení (v angličtině nazýváno node), které funguje jako úložiště této účetní knihy. Jejich práce je ověřování pravosti transakcí, množství měny na různých adresách či hardwarových peněženkách. Nody – uzle jsou nezbytné pro fungování kryptoměn tak, jak je dnes známe a používáme. Dávají každému možnost vlastnit kopii blockchainu a držet tak stráž se spoustou dalších nad účetnictvím.
A poslední skupinou jsou těžaři. Zde se vše lehce komplikuje. Práce těžařů spočívá v tom, že slučují transakce do takzvaných bloků a řadí je za sebe. Jeden blok se ověří zhruba každých 10 minut. K bloku se přidá náhodně vygenerovaný kód (nonce), a za pomoci algoritmu se vytvoří takzvaný Hash – unikátní kód, kterým každý blok „nadepíšeme“ a uložíme do blockchainu. Dále přikládáme Hash minulého bloku, který určuje návaznost bloků za sebou pro lepší orientaci.
Tak to probíhá v ideálním případě, který nastává velmi zřídka. Jelikož vygenerované číslo hashe musí mít ještě správný tvar – správný počet nul. Pokud tedy těžaři najdou hash ve správném tvaru – jejich snaha byla úspěšná a podařilo se jim vytěžit nové bitcoiny.
Vyjde-li špatní číslo hashe, musí těžaři zvolit nový kód nonce a algoritmus rozběhnout znovu. To opakují dokud nevyjde relevantní hash. Algoritmus provede několik milionů opakování za vteřinu a pokračuje dokud nenajde správnou kombinaci. Příklad platného hashe:
0000000000000000000910c0e22e51c5f9c805ae7c11118a06321f1651ec77d8 – proto je těžení tak obtížné a možností je téměř neomezeně.
Těžba jako zabezpečení
Zabezpečení funguje na poměrně jednoduchém principu. Jelikož celá síť spolupracuje, tak má neuvěřitelnou výpočetní sílu a nákup zařízení na těžení stál miliardy dolarů. Kdokoliv, kdo by chtěl napadnout blockchain, by sám musel vlastnit těžební síť ještě větší než je ta, která těží bitcoin aktuálně. To proto, aby dosáhl dominance a sám stihl vytěžit blok dříve než všichni ostatní a potvrdil v něm „lživá“ data – tím pádem by mohl například z peněženek posílat bitcoiny na svoji vlastní peněženku a transakce by byla považována za pravdivou. To v dnešní době považujeme za něco neproveditelného, jelikož náklady na něco takového by dosáhly neuvěřitelných čísel.
Další část zabezpečení spočívá v tom, že platný blockchain je ten nejdelší. Ostatní těžaři jej převezmou a budují jej dál, nevytváří se žádné boční uličky, vše pokračuje v jednom vlákně.
A v neposlední řadě Bitcoin umí upravovat obtížnost těžení. Na začátku těžil btc pouze jeden počítač a ten vytvořil blok za 10 minut. Přidáním druhého počítače se doba zkrátila na polovinu a tak dále. Abychom udrželi desetiminutovou pravidelnost, bitcoinová síť úměrně k výkonu zvyšuje obtížnost těžení.
Těžební stroje
Jako stroj vhodný pro těžení můžeme považovat jakýkoliv počítač s připojením k internetu. To však neznamená, že pro Vás bude těžení výdělečné. Musíte mít výkonný počítač – hlavně tedy grafickou kartu, která nepotřebuje tolik elektřiny a v aktuální situaci i výhodně zafixovanou cenu elektřiny u dodavatele.
CPU – procesory dříve nesly hodně zátěže při těžení, ale v dnešní době již většina práce stojí na GPU – grafických kartách. Změna proběhla kvůli využití elektřiny, které procesory využívaly více, než grafické karty.
Speciální těžební mašinou jsou stroje značky Asic. Tyto stroje umí pouze jedinou věc – těžit. Nic lepšího se pořídit nedá, vše je optimalizované přesně pro svůj účel. Nejčastěji se takto těží Bitcoin. Většinou se tyto Asic stroje ani nedostanou do prodeje pro širokou veřejnost, většina z nich končí v obrovských halách, kde jsou stovky stejných strojů. Jejich cena se pohybuje někde kolem 200 000 korun za kus, záleží na modelu.
Nejpřijatelnějším řešením pro ostatní nadšence jsou takzvané rigy. Jedná se o modifikovanou verzi běžného počítače. Vezmete všechny běžné komponenty, seskládáte je do kvádrové kovové klece, přidáte několik výkonných grafických karet a můžete jít na věc. Nejčastěji rigy obsahují 6-8 grafických karet, 2 základní desky, 2 zdroje, paměti Ram, procesor, disky a spoustu chlazení. Většina těžařů si je skládá sama, dají se také koupit na různých bazarech již sestavené. Cena začíná u slabších kusů někde kolem 20 000 korun a může se vyšplhat s rostoucím výkonem do statisíců.
Zda by se Vám těžba vyplatila si můžete vypočítat na stránkách jako například Nicehash.
Mining pooly
Jedná se o skupiny lidí, kteří spolupracují na těžbě v uzavřené skupině a dělí se o získané mince. V poolu se sloučí výkon všech členů a i zisk se dělí podle poskytnutého výkonu. Jeden samotný stroj by pracoval velmi dlouho, než by vypočítal správný hash. Zatímco v poolu těžaři společně vypočítají správný hash častěji, tím pádem mají všichni pravidelnější přísun peněz. Dnes už v nich figuruje většina těžebních počítačů.
Většina těžení probíhá z Číny, konkrétně 65%. Čínské pooly jsou F2, Ant, ViaBtc, Poolin, BTC.com a množství dalších. To hlavně kvůli levné elektřině, což na druhou stranu přináší trochu stínu nad kryptoměny. Mnoho lidí nesouhlasí s ekologickou stopou, kterou za sebou tento proces zanechává, jelikož Čína získává větší část své elektřiny díky neobnovitelným zdrojům.
Mohlo by Vás také zajímat Jak nakoupit Bitcoin.
