Představte si to – půjčíte někomu peníze a on se nemá k tomu, aby je vrátil. Vyzýváte ho několikrát, ale on se k tomu pořád nemá, stále jenom slibuje a nakonec si řeknete, že vám to za to nestojí. Pomyslíte si, že jste přišli o známého a o peníze a dál to už neřešíte. Zaplacení vaši pohledávky se ale můžete domáhat i soudně. A co když už došlo k promlčení dluhu? I tak se to dá řešit, a náš článek vám objasní jak.
Co je promlčení?
Promlčení dluhu je institut v soukromém právu, díky kterému dochází k oslabení práva věřitele na vymáhání pohledávky, a to v důsledku marného uplynutí promlčecí lhůty. Právo věřitele nezaniká úplně, ale pokud před soudem dlužník namítne promlčení dluhu, soud věřiteli promlčenou pohledávku nepřizná. Pokud ale dlužník promlčení nenamítne, soud žalobě věřitele vyhoví. Institut promlčení zvyšuje v Česku právní jistotu dlužníků.
Promlčecí doba
Obecní promlčecí doba podle občanského zákoníku činí 3 roky. Její počátek je určen buď objektivně – jako den, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé (např. u soudu), nebo subjektivně – jako den, kdy se subjekt o právu dozvěděl. Subjektivně určená promlčecí doba se použije zejména u práva na vydání bezdůvodného obohacení a u práva na náhradu škody.
Běh promlčení doby nemusí být souvislý. Promlčecí doba může začat běžet později, nebo nemusí skončit po 3 letech nebo je promlčecí doba zastavena nebo přerušena. Všechny tyto okolnosti mají své specifika a nejedná se o rozhodnutí dlužníka ani věřitele, ale ke každému nesouvislému běhu promlčecí doby se vztahují zákonné důvody.
Dlužník může také svůj dluh vůči věřiteli uznat. V tomto případě, nebo v případě, že soud žalobě věřitele vyhoví, začíná běžet nová promlčecí doba. Tato nová promlčecí doba je 10 let.
Desetiletou promlčecí lhůtu mají také další právní nároky, kterými jsou např. pohledávky z bezdůvodného obohacení, z práva na náhradu škody, z majetkových práv nebo z práv zapsaných do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí).
Promlčení dluhu
Pokud se jedná o obyčejný dluh, kdy si např. od někoho známého půjčíte peníze, trvá promlčecí doba vždy 3 roky. V této době může věřitel podat žalobu na soud. Po dobu soudního řízení promlčecí doba neběží. Promlčecí doba se v tomto případě staví, tzn. že po skončení soudního řízení se znovu rozběhne.
Pokud si ale věřitel uvědomí po 3 a půl roku, že má nezaplacenou pohledávku, může tento dluh stále soudně vymáhat. Právo je už promlčené, ale soud se žalobou bude i tak zabývat. Pokud však dlužník namítne, že právo je již promlčené, soud žalobě nevyhoví. Pokud ale dlužník toto před soudem nenamítne a věřitel je v právu, soud žalobě vyhoví.
Po tom, co soud rozhodne o žalobě počíná běžet nová promlčecí doba, která trvá 10 let.
Plnění z promlčeného dluhu
Dlužník může plnit sám od sebe i po uplynutí promlčecí doby. V tomto případě věřitel už nepodává žalobu, protože si často řekne, že to nemá smysl. Dlužník se ale najednou vzpamatuje a dlužnou částku věřiteli pošle. V tomto případě se jedná o řádné plnění, a i když je pohledávka promlčená, dlužník nemá nárok na vrácení toho, co plnil. Nejedná se zde o bezdůvodné obohacení.
Prekluze
S institutem promlčení je také spojený institut prekluze. Zatímco promlčení je oslabení nároku věřitele na vymáhaní pohledávky, prekluze je absolutním zánikem práva a úplným zánikem pohledávky.
Po uplynutí prekluze už není jakkoliv možné vaši pohledávku vymáhat. Tato pohledávka už v podstatě po uplynutí prekluze neexistuje, v případě, že by tedy dlužník plnil po uplynutí prekluze, jednalo by se o bezdůvodné obohacení. K prekluzi soud přihlédne na rozdíl od promlčení automaticky. Nemusíte se ale bát, že vaše „běžná“ pohledávka zanikne úplně. Prekluzi podléhají jenom ta majetková práva, u kterých to zákon vysloveně stanoví. Typickým příkladem je lhůta pro reklamaci zakoupeného zboží.
Co se nepromlčuje?
Obecně občanský zákoník stanovuje, že se promlčují všechna majetková práva, pokud zákon nestanoví jinak. Pro ostatní práva ale platí opak – tyto práva se nepromlčují, pokud zákon nestanoví jinak. Nepromlčuje se vlastnické právo, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty či také právo na vykoupení reálného břemene. Zákon výslovně zmiňuje právo na výživné, které se nepromlčuje, ale promlčují se jeho dílčí plnění.
V případě osobnostních práv (právo na život a důstojnost, jméno, zdraví apod.) se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech.
Závěrem
Pokud máte vůči někomu pohledávku, rozhodně doporučuji ji uplatnit radši dřív než později. Obecná promlčecí doba tvoří 3 roky a v speciálních případech stanovených zákonech je to 10 let. Pokud si ale nevíte rady, doporučuji se obrátit na advokáta. Jejich seznam naleznete na stránkách České Advokátní komory.