Kdy mám nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Na úřadu práce byl alespoň jednou registrovaný téměř každý z nás. Toto nepříjemné období, kdy se ocitneme bez příjmů ze zaměstnání, nám může pomoci překonat podpora v nezaměstnanosti. Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Jak dlouho ji můžeme pobírat a kolik činí? Kdy mám nárok na podporu v nezaměstnanosti a jak s těmito informacemi naložit?

Podpora v nezaměstnanosti je sociální dávka, která slouží k překlenutí doby, po kterou si uchazeč o zaměstnání hledá (ve spolupráci s Úřadem práce ČR) nové zaměstnání. Tato dávka slouží jako pomoc všem, kteří se ocitnou bez příjmů. Podpora v nezaměstnanosti slouží jako záchranné lano pouze po nezbytně dlouhou dobu. Čím déle jsme zaregistrováni v evidenci, tím se výše této dávky snižuje. Do evidence se zaregistrujeme na základě podané Žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Žádost o podporu v nezaměstnanosti

Při příchodu na ÚP musíme vyplnit formulář Žádost o zprostředkování zaměstnání a Žádost o podporu v nezaměstnanosti. Formuláře najdeme přímo na pracovišti Úřadu práce, vytiskneme si ho z internetu, nebo ho vyplníme online.

Další dokumenty

Kromě výše zmíněných dokumentů budeme potřebovat dále:

• občanský průkaz,
• doklad o ukončení zaměstnání,
• zápočtový list,
• potvrzení o výši průměrného měsíčního výdělku z předchozího zaměstnání,
• u OSVČ potvrzení o době trvání účasti na sociálním pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti máme pouze tehdy, jestliže splňujeme následující podmínky:

• na Úřadu práce (v místě trvalého bydliště) se zaregistrujeme do 3 pracovních dnů od ukončení zaměstnání nebo podnikání,
• musíme mít trvalé bydliště na území ČR,
• musíme mít odvedeno během posledních 24 měsíců důchodové pojištění minimálně za 12 měsíců. To znamená, že jsme byli zaměstnání, nebo jsme podnikali jako OSVČ, nebo jsme si důchodové pojištění platili dobrovolně sami.

Do předchozího zaměstnání se započítává také náhradní doba zaměstnání. To znamená, že nárok na podporu v nezaměstnanosti mají také lidé, kteří:

• pobírali plný invalidní důchod 3 stupně,
• pečovali o dítě ve věku do 4 let,
• byli na dočasné pracovní neschopnosti,
• pomáhali připravit osoby se zdravotním pojištěním k práci,
• osobně pečovali o osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby a která žije s uchazečem o zaměstnání v jedné domácnosti,
• dlouhodobě vykonávali dobrovolnickou činnost,
• a další případy.

Výše podpory v nezaměstnanosti pro tyto osoby se počítá z průměrné mzdy v předešlém roce.

Jestliže splníme podmínky a získáme nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude nám dávka přiznána již od následujícího dne po skončení zaměstnání, či podnikání. Nestane se tedy, že si na peníze budeme muset počkat, ale jejich výplata přímo naváže na ukončené zaměstnání (podnikání).

Po dobu, kdy jsme v evidenci ÚP, za nás platí zdravotní pojištění stát. Musíme však splnit podmínku, že se zaregistrujeme do 3 dnů od ukončení pracovního poměru (podnikání). Při pozdní registraci si musíme za každý den, kdy nejsme v evidenci uchazečů o zaměstnání, zaplatit zdravotní pojištění sami.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají osoby:

• pobírající starobní důchod,
• pobírající nemocenské dávky (mateřská dovolená, ošetřovné, nemocenská),
• jejichž výsluhový příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti,
• ve vazbě a výkonu trestu,
• kterým byl v posledních 6 měsících skončen pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovní povinnosti,
• které pobírají podporu při rekvalifikaci.

Jaká je výše podpory?

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od našeho předchozího průměrného měsíčního výdělku a délce doby, po kterou podporu pobíráme. Stát vyplácí dávku pouze po určitou dobu. Dlouhodobé vyplácení by uchazeče dostatečně nemotivovalo při hledání nového zaměstnání.

Zbývající doba, po kterou budeme pobírat 45 % průměrného měsíčního výdělku, se odvíjí od našeho věku.

Lidé, kteří ukončili předchozí pracovní poměr na základě vlastního rozhodnutí, nebo oboustranné dohody se zaměstnavatelem, budou pobírat 45 % po celou dobu.

Při rekvalifikaci činí podpora v nezaměstnanosti 60 % průměrného měsíčního výdělku z předchozího zaměstnání a vyplácí se po celou dobu trvání rekvalifikace.

Čistý výdělek u OSVČ počítáme z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

Jak dlouho mohu podporu pobírat?

Doba, po kterou je podpora vyplácena podle věku žadatele:

Lidé nad 50 let mají nárok na dlouhodobější výplatu podpory. Ta má zajistit jejich finanční ochranu. Lidé v tomto věku mohou být totiž pro řadu zaměstnavatelů méně atraktivní, a proto jsou často v evidenci dlouho.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti

Na výši podpory má vliv průměrná mzda z předchozího roku. Ta určuje její výši.

Podpora v nezaměstnanosti a přivýdělek

Žadatelé v evidenci ÚP, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti, si mohou přivydělat. Jejich příjem však nesmí být vyšší, než je polovina minimální mzdy. Dnes jsou oblíbené různé přivýdělky na internetu či jednorázové brigády. Přečtěte si také, jak vydělat na internetu?

Nárok na podporu a nedoložený příjem

V případě, že jsme splnili podmínku účasti na důchodovém pojištění, ale nejsme schopni doložit svůj předchozí příjem (například kvůli bankrotu zaměstnavatele), bude se výše podpory odvíjet od výše průměrné mzdy. Nesmí být však neschopnost doložit příjem zapříčiněna naší vinou. Z lépe placené profese tak budete mít logicky lepší podporu v nezaměstnanosti. Podpora bude vypadat následovně:

Nárok na podporu u studentů

Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají studenti, kteří během kombinovaného, či dálkového (nikoli prezenčního) studia pracovali. Podmínkou je, aby odváděli sociální pojištění. Ovšem jedná-li se o stabilně studujícího jednotlivce do věku 26 let, tak nárok na podporu nemá. Je totiž považován za nezaopatřené dítě.

Zkuste si přečíst také článek na téma inflace, nebo zajímavý článek jak vybrat povinné ručení.