Na nejvyšší státní příspěvek 340 Kč potřebujete posílat 1 700 Kč měsíčně, na plný odpočet od základu daně 5 700 Kč měsíčně. Dohromady to dělá až 11 280 Kč ročně, pokud platíte daň z příjmů v 15% sazbě a limit odpočtu nečerpáte jiným produktem. Tato pravidla platí ke 2. 10. 2026. Pokud si na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření posíláte méně než 500 Kč, nedostáváte od státu žádnou podporu. Limit pro odpočet je společný s dalšími produkty spoření na stáří.
Abyste využili potenciál penzijka naplno, musíte sledovat dvě odlišné hranice. První se týká státního příspěvku, který stát připisuje přímo na váš účet u penzijní společnosti. Druhá hranice určuje, kolik peněz si můžete odečíst z vašich zdanitelných příjmů v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele. Obě tyto výhody se řídí jinými paragrafy a jejich výpočet probíhá na měsíční bázi.
Státní příspěvek dostanete od 500 Kč, nejvíc 340 Kč při 1 700 Kč měsíčně
Podle § 14 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, činí státní příspěvek 20 % z měsíčního vkladu účastníka. Tato procentuální sazba se uplatňuje v rozmezí vkladů od 500 Kč do 1 699 Kč. Jakmile si začnete posílat 1 700 Kč a více, státní příspěvek už neroste a zůstává na pevné částce 340 Kč měsíčně. Za celý rok tak můžete od státu získat maximálně 4 080 Kč.
Tato pravidla platí od 1. 7. 2024 pro všechny typy smluv. Týkají se tedy i staršího penzijního připojištění v transformovaných fondech, kam už dnes nelze nově vstoupit, ale jejich účastníci mají podle § 191 odst. 1 a 6 stejného zákona nárok na příspěvek podle aktuálně platných pravidel. Nejnižší možný vklad, který zákon v § 9 odst. 1 připouští, je 100 Kč měsíčně.
| Měsíční vklad účastníka | Státní příspěvek měsíčně | Státní příspěvek za rok |
|---|---|---|
| 300 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 100 Kč | 1 200 Kč |
| 1 000 Kč | 200 Kč | 2 400 Kč |
| 1 500 Kč | 300 Kč | 3 600 Kč |
| 1 700 Kč a více | 340 Kč | 4 080 Kč |
Při výpočtu státního příspěvku se váš vklad zaokrouhluje na celé koruny dolů podle § 14 odst. 4. Pokud například pošlete 500,50 Kč, stát vypočítá 20 % z částky 500 Kč. Změnu pravidel přinesl zákon č. 462/2023 Sb. Do 30. 6. 2024 stačilo na státní příspěvek posílat 300 Kč a pro maximum 230 Kč 1 000 Kč měsíčně. Dnešní systém je jednodušší na výpočet, ale vyžaduje vyšší vlastní vklad pro dosažení nejvyšší podpory.
Platba musí dorazit do konce měsíce, za který platíte
Státní příspěvek náleží účastníkovi za každý kalendářní měsíc, ve kterém zaplatil aspoň 500 Kč. Podle § 14 odst. 1 a § 9 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření je příspěvek splatný do konce kalendářního měsíce, za který se platí. Pokud platba dorazí až po tomto termínu, za daný měsíc vám státní příspěvek nevznikne.
Pokud máte ve smlouvě sjednané placení za delší období, například čtvrtletně nebo ročně, platí přísnější pravidla pro včasnost. Celá částka musí dorazit na účet penzijní společnosti do konce prvního měsíce tohoto období. Státní příspěvek se pak vypočítá z průměru, který připadá na jeden kalendářní měsíc. Například při čtvrtletní platbě 3 000 Kč poslané v lednu se částka rozdělí na tři díly po 1 000 Kč a za každý měsíc dostanete 200 Kč.
Výši svého měsíčního příspěvku můžete kdykoliv změnit, ale zákon v § 9 odst. 3 zakazuje měnit výši zpětně. Oznámení o změně musíte doručit penzijní společnosti včas. Smlouva může stanovit lhůtu pro účinnost takové změny, která ale nesmí být delší než tři kalendářní měsíce.
Ministerstvo financí neposílá příspěvky na váš účet hned každý měsíc. Vyplácí je čtvrtletně. Penzijní společnost o ně žádá v měsíci po skončení čtvrtletí a ministerstvo je poukáže nejpozději do konce druhého měsíce po jeho skončení.
Kdo na státní příspěvek nárok nemá
Od 1. 7. 2024 zanikl nárok na státní příspěvek pro osoby, kterým byl přiznán starobní důchod. Toto omezení se podle Ministerstva financí týká i lidí, kteří pobírají předčasný důchod. Pokud tedy už pobíráte starobní důchod, stát vám na penzijko nic nepřispěje, i kdybyste si posílali 1 700 Kč měsíčně. Nadále však můžete využívat daňové odpočty, které mají pro seniory odlišná pravidla.
Další podmínkou pro získání státního příspěvku je trvalý pobyt v České republice nebo bydliště v jiném členském státě Evropské unie. V případě bydliště v EU musíte být zároveň účastni českého veřejného zdravotního pojištění nebo důchodového pojištění. Pokud tyto podmínky přestanete splňovat, nárok na státní příspěvek podle § 13 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření ztrácíte.
Účastníkem penzijního spoření může být i nezletilé dítě. Smlouvu za něj uzavírá zákonný zástupce, nejčastěji rodič, a podle § 5 odst. 8 k tomu nepotřebuje souhlas soudu. Zákon o doplňkovém penzijním spoření nestanovuje žádnou minimální věkovou hranici pro vznik nároku na státní příspěvek. Děti tak mohou čerpat podporu 20 % z vkladu stejně jako dospělí, pokud jim rodiče na účet posílají aspoň 500 Kč měsíčně.
Odpočet od základu daně se počítá z každého měsíce zvlášť
Zatímco státní příspěvek dostanete už od 500 Kč měsíčně, daňový odpočet začíná u účastníků s nárokem na státní příspěvek fungovat až u částek, které státní příspěvek už nezvyšují. Podle § 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů lze odečíst jen tu část měsíčního příspěvku, která přesahuje hranici pro nejvyšší státní příspěvek. Aktuálně jde o částku 1 700 Kč měsíčně. Pokud tedy posíláte 2 000 Kč měsíčně, můžete si od základu daně odečíst 300 Kč za každý takový měsíc.
Důležitým pravidlem je, že se odpočet posuzuje pro každý měsíc samostatně. Penzijní společnost v ročním potvrzení uvádí součet částí příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly hranici 1 700 Kč. Pokud jeden měsíc pošlete 1 000 Kč a druhý měsíc 3 000 Kč, za první měsíc neodečtete nic a za druhý měsíc odečtete 1 300 Kč. Celkový roční odpočet bude 1 300 Kč, přestože průměrný vklad byl 2 000 Kč. Pro maximální daňovou úsporu je proto výhodnější posílat peníze pravidelně každý měsíc.
Senioři, kterým byl přiznán starobní důchod a kteří kvůli tomu ztratili nárok na státní příspěvek, mají u daní výjimku. Ministerstvo financí potvrzuje, že tito lidé mohou využít daňové zvýhodnění od první vložené koruny. Pokud důchodce nemá nárok na státní příspěvek, nemusí překonávat hranici 1 700 Kč a celá jeho platba, až do zákonného limitu, snižuje základ daně. Přínos to má jen tehdy, když máte zdanitelné příjmy, například ze zaměstnání nebo z nájmu.
Limit 48 000 Kč sdílí penzijko s DIP a životním pojištěním
Podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů si můžete od základu daně odečíst v úhrnu nejvýš 48 000 Kč ročně. Tento limit je společný pro penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče. Pokud využíváte více těchto produktů současně, musíte si pohlídat, aby součet vašich odpočtů tuto hranici nepřekročil.
Abyste vyčerpali celý limit 48 000 Kč pouze prostřednictvím penzijního spoření, museli byste měsíčně posílat 5 700 Kč. Z této částky jde 1 700 Kč na získání státního příspěvku a zbývajících 4 000 Kč tvoří daňový odpočet. Pokud již využíváte například DIP a posíláte do něj 2 000 Kč měsíčně, vyčerpáte tím 24 000 Kč z limitu. Na penzijko vám pak stačí posílat 3 700 Kč měsíčně pro plné využití zbývající kapacity.
Do limitu 48 000 Kč se počítá i životní pojištění, ale jen v určitých případech. Podle § 15a odst. 3 zákona o daních z příjmů musí jít o pojištění pro případ dožití nebo pojištění důchodu s nárokem nejdříve v roce, kdy vám bude 60 let. Čistě rizikové životní pojištění, které kryje pouze riziko smrti nebo úrazu bez spořicí složky, mezi daňově podporované produkty nepatří a zaplacené pojistné si od základu daně odečíst nemůžete.
Kolik vám penzijko vrátí za rok, modelové výpočty
Skutečný přínos penzijního spoření se skládá ze státního příspěvku a úspory na dani z příjmů. Úspora na dani závisí na vaší sazbě daně, která je 15 %. Pokud váš roční základ daně přesáhne 36násobek průměrné mzdy, což je pro rok 2026 částka 1 762 812 Kč, platíte z části nad tímto limitem 23 %. Následující tabulka ukazuje modelové výpočty ročního zvýhodnění při sazbě 15 %.
| Měsíční vklad | Státní příspěvek za rok | Odpočet za rok | Úspora daně 15 % | Celkem za rok |
|---|---|---|---|---|
| 500 Kč | 1 200 Kč | 0 Kč | 0 Kč | 1 200 Kč |
| 1 000 Kč | 2 400 Kč | 0 Kč | 0 Kč | 2 400 Kč |
| 1 700 Kč | 4 080 Kč | 0 Kč | 0 Kč | 4 080 Kč |
| 3 000 Kč | 4 080 Kč | 15 600 Kč | 2 340 Kč | 6 420 Kč |
| 3 700 Kč | 4 080 Kč | 24 000 Kč | 3 600 Kč | 7 680 Kč |
| 5 700 Kč | 4 080 Kč | 48 000 Kč | 7 200 Kč | 11 280 Kč |
| 7 000 Kč | 4 080 Kč | 48 000 Kč | 7 200 Kč | 11 280 Kč |
Při plném odpočtu 48 000 Kč ušetříte na dani 7 200 Kč, pokud spadáte do 15% sazby. Lidé s vysokými příjmy v 23% sazbě mohou ušetřit až 11 040 Kč ročně. Jde o zjednodušený výpočet a skutečná částka se může lišit o desítky korun kvůli zaokrouhlení základu daně na celé stovky korun dolů podle § 16 odst. 2.
Pokud je váš celoroční základ daně nejvýš 205 600 Kč, základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč pokryje celou vaši daňovou povinnost a odpočet vám už žádné další peníze nevrátí. Odpočet nevyužijete ani tehdy, když platíte paušální daň a vaše daň se rovná paušální dani. Daňové přiznání v takovém případě nepodáváte (§ 7a a § 38lh zákona o daních z příjmů).
Příspěvek zaměstnavatele státní příspěvek nezvýší
Mnoho zaměstnavatelů nabízí příspěvek na penzijko jako benefit. Podle § 10 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření se k penězům od zaměstnavatele státní příspěvek neposkytuje. Stát odměňuje pouze vaše vlastní vklady. Přesto se tento benefit vyplatí díky osvobození od daně a pojistného. Podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů je příspěvek zaměstnavatele na vaše spoření na stáří osvobozen od daně z příjmů až do výše 50 000 Kč ročně.
Z příspěvku v tomto limitu se neplatí ani sociální a zdravotní pojištění. Pokud by vám zaměstnavatel místo 1 000 Kč na penzijko přidal 1 000 Kč do hrubé mzdy, dostali byste v čistém jen zhruba 734 Kč.
Zaměstnavatele by takové zvýšení mzdy přitom stálo zhruba 1 338 Kč kvůli odvodům na pojistném, které činí 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění. Příspěvek na penzijko je tedy pro obě strany výhodnější cesta, jak zvýšit vaše budoucí úspory. Na rozdíl od čisté mzdy jsou ale tyto peníze vázané stejně jako vaše vlastní vklady.
Příspěvek od firmy se nepočítá do vašeho osobního limitu 48 000 Kč pro odpočet od základu daně. Odečítat můžete jen to, co jste zaplatili sami jako poplatníci. Podle § 10 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření nesmí zaměstnavatel žádným způsobem ovlivňovat váš výběr penzijní společnosti. Limit 50 000 Kč pro osvobození platí dohromady pro příspěvky zaměstnavatele na všechny vaše produkty spoření na stáří i na pojištění dlouhodobé péče.
Jak odpočet uplatnit a kdy se vrací
Abyste odpočet uplatnili, musíte nárok prokázat potvrzením od penzijní společnosti. Pokud jste zaměstnanci a nemáte povinnost podávat vlastní daňové přiznání, můžete požádat o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele. Musíte mu však dodat potvrzení o zaplacených příspěvcích nejpozději do 15. února následujícího roku.
Osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci, kteří si podávají přiznání sami, uvádějí odpočet do příslušné kolonky v daňovém přiznání. Nárok doložíte potvrzením penzijní společnosti o příspěvcích za uplynulý rok. Jak podat daňové přiznání elektronicky, popisujeme v samostatném článku.
Penzijní spoření je produkt určený na dlouhou dobu a daňové úlevy jsou podmíněny dodržením pravidel pro výběr. Aby byl produkt považován za daňově podporovaný, musí být výplata sjednaná nejdříve po 120 měsících spoření a nejdříve v roce, kdy dosáhnete 60 let.
Pokud smlouvu ukončíte dříve a necháte si vyplatit takzvané odbytné, přijdete o státní příspěvky, protože odbytné se vyplácí po jejich odečtení. Navíc vám podle § 15b zákona o daních z příjmů vznikne povinnost dodanit všechny odpočty, které jste uplatnili v předchozích 10 letech, a stejně tak osvobozené příspěvky zaměstnavatele. Podrobně to popisuje článek kdy a jak vybrat peníze z penzijního spoření.
Co může změnit novela Lepší penzijko
Vláda schválila v srpnu 2026 návrh novely s označením Lepší penzijko, který by mohl od 1. ledna 2027 změnit parametry státní podpory pro mladší generace. Návrh počítá se zvýšením státního příspěvku pro lidi do 30 let na 40 % z měsíčního vkladu. Maximální měsíční příspěvek by pro ně mohl vzrůst až na 680 Kč při vkladu 1 700 Kč. U dětí do 18 let se navrhuje snížení hranice pro získání příspěvku na 100 Kč měsíčně.
Ke 2. 10. 2026 jde ale o návrh zákona, nikoliv o platné pravidlo. Návrh je evidován jako sněmovní tisk 285 a prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně dne 24. 9. 2026. Nyní ho projednávají výbory a další čtení může proběhnout nejdříve od 25. 10. 2026. Do té doby zůstávají v platnosti stávající pravidla, která státní příspěvek pro všechny věkové skupiny sjednocují na 20 %.
Další změna, účinná od 1. 8. 2026 podle zákona č. 128/2026 Sb., umožnila lidem se smlouvou uzavřenou do 29. 12. 2023 a s přiznaným starobním důchodem ukončit spoření jednorázovým vyrovnáním. O vrácení státních příspěvků, které museli dříve vrátit, mohou požádat do 1. 2. 2027. Pro většinu střadatelů se však na pravidlech pro čerpání státní podpory a daňových úlev v roce 2026 nic nemění.
Co zkontrolovat ve smlouvě, než nastavíte trvalý příkaz
Než se rozhodnete zvýšit svůj měsíční vklad na 1 700 Kč nebo 5 700 Kč, prověřte si nastavení své smlouvy. Výši příspěvku měníte oznámením penzijní společnosti, ne zpětně, a podle § 9 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření může změna nabýt účinnosti až za tři měsíce od doručení. Spočítejte si také, kolik z limitu 48 000 Kč už čerpá DIP nebo životní pojištění, a podle toho nastavte částku nad 1 700 Kč.
Zvažte také svou aktuální finanční situaci. Peníze v penzijním spoření jsou vázané minimálně do vašich 60 let. Předčasný výběr je sice možný po 24 měsících spoření, ale znamená citelnou ztrátu státních příspěvků a nutnost vrátit daňové úspory. Proto je rozumné nejprve si vytvořit dostatečnou finanční rezervu na běžném nebo spořicím účtu pro případ nečekaných výdajů, než začnete posílat vysoké částky do produktů spoření na stáří.
Zkontrolujte si také strategii, ve které jsou vaše peníze zainvestovány. Doplňkové penzijní spoření nabízí účastnické fondy s různým rizikem, od konzervativních po dynamické. Volba strategie nemá vliv na výši státního příspěvku ani na daňový odpočet, ale v horizontu desítek let výrazně ovlivňuje celkovou naspořenou částku.
