Dlouhodobý investiční produkt, jak DIP funguje a kolik ušetříte na dani

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je smlouva s bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností, ve které si na stáří ukládáte peníze do vybraných investic. Vklady na DIP si odečtete od základu daně, dohromady s penzijním spořením a soukromým životním pojištěním nejvýše 48 000 Kč za rok (§ 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů). Při sazbě daně 15 % to je úspora až 7 200 Kč ročně, při sazbě 23 % až 11 040 Kč.

Úleva má podmínku. Bez dodanění peníze vyberete až po 120 měsících od založení DIP a nejdříve v roce, kdy vám bude 60 let. Kdo vybere dřív, vrací ušetřenou daň až za 10 let zpětně. Pravidla v článku platí ke 2. 10. 2026 a ustanovení o DIP nemění ani už vyhlášené znění zákonů účinné od 1. 1. 2027.

Co je dlouhodobý investiční produkt a kdo ho smí nabízet

DIP zavedl zákon č. 462/2023 Sb. a sjednat ho jde od 1. 1. 2024. Nejde o konkrétní fond. Je to zvláštní smlouva podle části dvanácté zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pod kterou poskytovatel vede vaše peníze a investice s daňovou podporou. Žádný starší investiční účet ani spoření se na DIP samo nezmění, smlouvu je potřeba uzavřít nově (Ministerstvo financí).

Nabízet DIP smí jen banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond a obdobná zahraniční firma s oprávněním působit v Česku (§ 134g odst. 2). Každý DIP má jediného poskytovatele. Kolik DIP si založíte, zákon neomezuje, limit odpočtu 48 000 Kč je ovšem jeden pro všechny dohromady.

Do čeho můžete v DIP investovat

Co smí v DIP být, určuje uzavřený seznam v § 134i zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Které z povolených investic opravdu dostanete, záleží na nabídce poskytovatele, zákon určuje jen hranice.

• peníze, tedy například termínovaný vklad nebo spořicí účet
• akcie, dluhopisy a další investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému v EU, případně na trhu mimo EU ze seznamu ČNB
• státní dluhopisy zemí EU a kryté dluhopisy evropských bank, třeba hypoteční zástavní listy
• podílové listy a další cenné papíry kolektivního investování, včetně ETF
• deriváty, ale jen jako zajištění proti pohybu úrokových sazeb nebo měnového kurzu

Akcie firem, které se na žádném trhu neobchodují, ani deriváty na spekulaci do DIP nepatří. Dividendy, úroky a peníze z prodeje investic musí zůstat uvnitř DIP. Když je vyplatíte na běžný účet, přijdete o daňovou výhodu stejně jako při předčasném výběru (§ 15b odst. 4 písm. d) ZDP).

Kolik ušetříte na dani při sazbě 15 a 23 %

Odpočet snižuje základ daně, ne daň samotnou. Pokud po odpočtu ještě nějakou daň platíte, rovná se úspora vkladu vynásobenému vaší sazbou. Při sazbě 15 % ušetříte z každých 1 000 Kč vložených na DIP 150 Kč, v pásmu 23 % ušetříte 230 Kč. Strop 48 000 Kč za rok odpovídá vkladu 4 000 Kč měsíčně.

Sazba 23 % se platí jen z části základu daně nad 36násobkem průměrné mzdy, pro rok 2026 nad 1 762 812 Kč (§ 16 ZDP, průměrná mzda pro rok 2026 je 48 967 Kč). Celých 11 040 Kč proto ušetří jen ten, komu základ daně i po odečtení 48 000 Kč zůstane nad touto hranicí. U zaměstnance se stejnou mzdou celý rok a bez dalších odpočtů to znamená hrubou mzdu nejméně 150 901 Kč měsíčně. Kdo je mezi, ušetří část v sazbě 23 % a zbytek v sazbě 15 %.

Modelový výpočet ukazuje zaměstnance s vkladem 4 000 Kč měsíčně, který celý rok pracuje u jednoho zaměstnavatele a uplatňuje jen základní slevu na poplatníka 30 840 Kč.

Kdy ušetříte méně, než slibuje kalkulačka

Odpočet vám nevrátí víc daně, než kolik byste zaplatili. Základní sleva 30 840 Kč pokryje daň ze základu 205 600 Kč za rok. Plnou úsporu 7 200 Kč tak dostanete, jen když vám základ daně ani po odečtení 48 000 Kč neklesne pod tuto částku. U zaměstnance to vychází od hrubé mzdy zhruba 21 140 Kč měsíčně. Se mzdou 20 000 Kč ušetříte 5 160 Kč a zbylých 2 040 Kč úlevy nevyužijete, protože vaše daň už je nulová.

Druhá past je společný limit. Do 48 000 Kč se počítá pojistné na soukromé životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče a také penzijní spoření, u něj ovšem jen ta část měsíčního vkladu, která přesahuje 1 700 Kč (§ 15 odst. 7 ZDP). Kdo posílá na penzijko 2 500 Kč měsíčně, spotřebuje z limitu 9 600 Kč a na DIP mu s úlevou zbývá 38 400 Kč, tedy 3 200 Kč měsíčně.

Do DIP můžete vložit i víc než 48 000 Kč za rok. Úlevu dostanete jen z limitu, podmínka 10 let a 60 let se ale vztahuje na celý majetek v DIP (MF). Peníze nad limit jsou zamčené stejně jako ty s úlevou.

Jak odpočet uplatníte v ročním zúčtování nebo v přiznání

Poskytovatel vám po skončení roku vystaví potvrzení o majetku, který jste na DIP připsali. Spolu se smlouvou jím nárok prokazujete (§ 38l odst. 1 písm. k) ZDP). Zaměstnanci ho odevzdají zaměstnavateli se žádostí o roční zúčtování nejpozději do 15. února (§ 38ch). Kdo podává přiznání sám, uvede odpočet mezi nezdanitelnými částmi základu daně, nejrychleji v daňovém přiznání podaném elektronicky.

Odpočet se počítá za kalendářní rok. Zákon mluví o příspěvcích zaplacených ve zdaňovacím období a u DIP o majetku připsaném ve prospěch DIP, proto prosincovou platbu neposílejte na poslední chvíli. Co na DIP dorazí až v lednu, uplatníte až za další rok.

Příspěvek zaměstnavatele na DIP je osvobozený do společného limitu 50 000 Kč

Zaměstnavatel vám může na DIP přispívat a příspěvek je osvobozený od daně do 50 000 Kč za rok. Limit platí dohromady pro DIP, penzijní spoření, soukromé životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče (§ 6 odst. 9 písm. m) ZDP). Protože jde o osvobozený příjem, neplatí se z něj ani sociální a zdravotní pojištění (§ 5 zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Co přesáhne 50 000 Kč, zdaní se a pojistné se z toho odvede jako ze mzdy.

Příspěvek zaměstnavatele se do vašeho limitu 48 000 Kč nepočítá, oba limity běží vedle sebe. Když zaměstnavatel přispívá a vy máte dost vysoký základ daně, může tak na produkty spoření na stáří s daňovou výhodou jít až 98 000 Kč ročně. Pro srovnání, když zaměstnavatel stejných 1 000 Kč nákladů přidá místo příspěvku do mzdy, zbude vám po pojistném a 15% dani zhruba 549 Kč čistého (pojistné zaměstnavatele 24,8 % a 9 %, zaměstnance 7,1 % a 4,5 %).

Zaměstnavatel vás nesmí ovlivňovat při výběru poskytovatele DIP ani za to brát od poskytovatele pobídku. Hrozí mu za to pokuta až 1 000 000 Kč (§ 134j a § 163b zákona o podnikání na kapitálovém trhu).

Kdy můžete peníze z DIP vybrat bez dodanění

Bez ztráty úlevy vyberete peníze, až když platí obě podmínky zároveň. Od založení DIP uplynulo 120 kalendářních měsíců a je kalendářní rok, ve kterém vám bude 60 let (§ 15b odst. 1 ZDP). Na den narozenin čekat nemusíte, rozhoduje rok.

Kdo si DIP založí ve 35 letech, vybírá od roku svých 60. narozenin. Kdo začne v 55, musí počkat 10 let a vybírá nejdřív v 65. Výjimkou jsou invalidita třetího stupně, výplata po smrti majitele a zánik poskytovatele nebo odnětí jeho povolení, pokud peníze do měsíce vložíte na jiný DIP. Převod celého DIP k jinému poskytovateli se za výběr nepovažuje a doba trvání původního DIP se započítá (§ 15b odst. 4 a 7).

DIP vám odečte vklady, zisky ale od daně neosvobozuje. Prodej akcií nebo podílů uvnitř DIP se daní podle běžných pravidel, takže bez časového testu 3 roky a nad limit příjmů z prodeje 100 000 Kč za rok vzniká daň. Tu musíte zaplatit z peněz mimo DIP, jinak by šlo o výběr (MF).

Co se stane, když z DIP vyberete dřív

Stačí vybrat jedinou korunu před splněním podmínek a přijdete o daňovou výhodu. Všechny příspěvky, které jste si odečetli za posledních 10 let, se v roce výběru stanou vaším příjmem podle § 10 ZDP a zdaníte je. Příspěvky zaměstnavatele, které byly v roce výběru a za předchozích 10 let osvobozené, se stanou zdanitelným příjmem ze zaměstnání (§ 15b odst. 5). Za rok výběru si už odpočet neuplatníte.

Modelový příklad. Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč šest let posílá na DIP 4 000 Kč měsíčně a zaměstnavatel přidává 1 000 Kč. Na odpočtech ušetřil 43 200 Kč. Když v sedmém roce vybere, přičte se mu k příjmům 288 000 Kč vlastních odečtených vkladů a 72 000 Kč příspěvků zaměstnavatele. Dohromady ho to nedostane nad hranici 23 %, takže při sazbě 15 % zaplatí 43 200 Kč a 10 800 Kč, celkem 54 000 Kč. Přiznání musí podat sám (§ 38g ZDP).

Poskytovatel vás před takovým pokynem musí na trvalém nosiči dat upozornit na daňové dopady a vy musíte prohlásit, že o nich víte (§ 134h odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Peníze, které můžete potřebovat dřív než za 10 let, proto do DIP nepatří. Na nečekané výdaje držte finanční rezervu mimo DIP.

DIP, nebo penzijní spoření, v čem se liší

Doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb. a DIP sdílejí limit odpočtu i podmínky výběru ze zákona o daních z příjmů. Liší se státním příspěvkem a tím, do čeho peníze jdou.

Oba produkty jdou kombinovat. Penzijní spoření s vkladem 1 700 Kč měsíčně vynese nejvyšší státní příspěvek 4 080 Kč za rok a z limitu odpočtu nic nespotřebuje. DIP s vkladem 4 000 Kč měsíčně k tomu může přidat úsporu na dani až 7 200 Kč. Jestli se to vyplatí, rozhodují poplatky a výnos konkrétních produktů, které tenhle článek nehodnotí.

Než podepíšete smlouvu, ověřte poskytovatele v seznamu ČNB

Česká národní banka vede seznam poskytovatelů, kteří jí oznámili, že DIP v Česku nabízejí (§ 134k zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Najdete ho v aplikaci Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů v části Základní seznamy, Poskytovatelé dlouhodobého investičního produktu. ČNB v něm neeviduje vaše smlouvy, jen instituce, které DIP smějí nabízet.

Před podpisem si ověřte tři věci. Instituce musí v seznamu ČNB být. Smlouva se musí výslovně jmenovat smlouva o dlouhodobém investičním produktu, běžný investiční účet odpočet nedává. A spočítejte si, kolik z limitu 48 000 Kč vám už berou penzijko a životní pojištění, ať neposíláte na DIP peníze bez úlevy, které budou roky zamčené.

Nakonec porovnejte poplatky. Každá koruna stržená na poplatku chybí i ve složeném úročení dalších let. Jednorázový vklad s poplatkem o 0,5 % ročně vyšším skončí po 10 letech při stejném výnosu zhruba o 5 % níž.