Máte rádi tulipány? Dnes je koupíte v běžném květinářství za cenu, která vaši peněženku moc nezatíží. Možná vás ale překvapí, že v 17. století se hodnota jedné cibulky vyšplhala tak vysoko, že byste si za ni mohli koupit třeba celý statek. Jak je to možné? V následujícím článku se dozvíte, jak tulipánová krize vznikla a co způsobila.
Jsou tulipány vzácné?
Tulipán je jedna z nejoblíbenějších květin. Víte, jak se pěstuje? Vytváří cibulky. Než vám z nich ale rostlina vyroste a rozkvete, počkáte si u těch rychlejších odrůd několik měsíců. U těch pomalejších pak až několik jarních sezón. Je tu ovšem ještě jedna možnost. Vypěstovat si tulipán přímo ze semínka. V takovém případě můžete čekat až 12 let. Poté květina vydrží jen několik let a zahyne. A navíc pokvete pouze pár týdnů. Někdy v období od března do května. Z tohoto pohledu se tedy může zdát tulipán jako poměrně vzácná rostlina. Že by se za ní ale dal koupit celý statek?
Tulipány a zlatý věk
Pojďme se přesunout v čase do 17. století do Nizozemí. Toto období se nazývá zlatý věk. Proč? Není se čemu divit. Holandsko tenkrát zažilo řadu velkých úspěchů – založili první akciovou společnost, vynalezli moderní burzu nebo podepsali prohlášení o nezávislosti. Nizozemci byli zároveň úspěšní v globálním obchodě. Obchodovali například s cukrem a kořením. Nebo s tulipány. Ty se staly symbolem zlatého věku a této země vůbec. Byly spojovány s úspěchem a bohatstvím. Staly se symbolem společenského postavení. Asi vás tedy nepřekvapí, že je chtěli všichni.
Dnes si můžete v květinářství vybrat z nejrůznějších barev tulipánů – bílé, červené, žluté… Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak vznikají ty proužkované? Málokdo ví, že proužky způsobuje tzv. mozaikový virus. Zní to sice docela hezky, infikované rostliny kvůli němu ale často zahynou. Takto napadený tulipán byl v dobách zlatého věku velice vzácný. Vyskytoval se pouze v omezeném počtu, k čemuž přispívalo také to, že rozmnožováním infikovaného tulipánu vznikaly opět jen jednobarevné květiny.
Jak vznikla tulipánová krize
Zůstaneme ještě chvíli v 17. století. Zkuste si představit, že na zahrádce mezi normálními tulipány najdete jeden proužkovaný. Protože je vzácný, rozhodnete se ho prodat. Řeknete si: „Za vypěstování celého záhonu jsem zaplatil 10 florinů, tak prodám svůj vzácný tulipán za tuto cenu.“ Přijde ale kupec a nabídne vám za něj 12 florinů. Ví totiž, že je ojedinělý a jen tak někde ho nesežene. Zároveň ale tuší, že si ho ještě nemůže vzít s sebou, protože by zahynul. Rostlina bude připravená na stěhování až za nějakou dobu. To, co skutečně prodáváte, je tedy závazek, že kupci v budoucnu předáte svůj pečlivě vypěstovaný tulipán za předem stanovenou cenu 12 florinů. Tomu se na finančních trzích říká futures kontrakt a řadí se mezi deriváty.
Zajímavost: Arubský florin je měnou státu Aruba, který je součástí Nizozemského království. Jeho hodnota představuje asi 12 Kč.
Teď si představte, že máte hodně známých. Všichni samozřejmě chtějí váš vzácný tulipán. Přijde soused a nabídne vám za něj 25 florinů. Po pár dnech vás navštíví bohatý kamarád a řekne, že si ho vezme za 50 florinů. A takhle to jde dál a dál. Se zvyšující se poptávkou po určitém produktu totiž roste jeho cena. To je jeden ze základních ekonomických zákonů. Zákon poptávky.
Váš kamarád zaplatí vysokou cenu, protože chce vzácný tulipán mít. Možná se mu tak moc líbí. Co když si ale vaši situaci uvědomuje, chce vás napodobit a vytěžit z ní maximum? Pak začíná spekulovat. Řekne si: „Aha, takže on si vydělá tímhle tulipánem pětinásobek jeho skutečné ceny. A proč bych nemohl i já? Koupil jsem ho za 50 florinů, takže ho prodám za 250 florinů.“ K vašemu kamarádovi se přidají tisíce dalších lidí. A cena roste. Lidé už nechtějí tulipán jen proto, že je pěkný, ale proto, že na něm chtějí zbohatnout. Vznikne spekulativní bublina.
Tulipán za celý statek a následky tulipánové horečky
Na vrcholu tulipánové krize v roce 1637 dosáhla cena vzácné odrůdy této rostliny s názvem Semper Augustus až kolem 10 000 guldenů. Gulden byl nizozemskou oficiální měnovou jednotkou. Průměrná roční mzda obyčejného dělníka se tehdy pohybovala kolem 300 guldenů. Na takový vzácný tulipán by si tedy vydělával 33 let, pokud by neměl žádné výdaje. Vidíte, za takovou sumu byste si už asi statek pořídili docela snadno, že?
I tulipán má ale svůj limit, který je i ten nejbohatší člověk ochoten za něj maximálně zaplatit. Jakmile této ceny dosáhne, lidé se leknou, že tulipány nakoupené za velké sumy peněz nikdy neprodají a začnou je v panice prodávat. Chtějí se jich co nejdříve zbavit, takže jdou hluboko pod původní cenu. Tady už funguje ekonomický zákon opačně. Poptávka po produktu se prudce snižuje a nabídka zvyšuje, takže jeho cena strmě klesá.
Vláda se v 17. století pokusila krizi zastavit. Bohužel se jí to ale nepodařilo. Krize měla dalekosáhlé důsledky. Nikdo z ní nevyvázl nepoškozený. Dokonce i šťastlivci, kterým se podařilo tulipánů zbavit relativně brzy, utrpěli velké finanční ztráty. Tulipánová horečka vytvořila holandským společnostem velmi váhavý postoj k investicím na dlouhé následující období.
Příběh o tulipánové krizi můžete zhlédnout v YouTube videu v angličtině, ze kterého čerpá informace celý tento článek.