Úrok z prodlení je zákonná sankce, kterou dlužník platí věřiteli za každý den, kdy včas nezaplatil peněžitý dluh. Jeho výši určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jako repo sazbu České národní banky (ČNB) platnou k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení začalo, zvýšenou o 8 procentních bodů. Pro prodlení, které začalo od 1. 7. do 31. 12. 2026, činí zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně. Pro prodlení z prvního pololetí 2026 je to 11,50 % ročně.
Sazba se během prodlení nemění. Dluh, se kterým je dlužník v prodlení od března, se úročí 11,50 % i v prosinci, přestože ČNB mezitím repo sazbu zvýšila. Úrok spočítáte jako dlužná částka × sazba × počet dní prodlení / 365. Faktura na 50 000 Kč zaplacená o 45 dní později tak nese úrok 724,32 Kč. Pravidla v článku platí ke 2. 10. 2026, další změna sazby může přijít 1. 1. 2027.
Zákonný úrok z prodlení od července činí 11,75 % ročně
Zákonný úrok z prodlení u dluhů, se kterými se dlužník dostal do prodlení od 1. 7. do 31. 12. 2026, činí 11,75 % ročně. Vychází z repo sazby 3,75 %, kterou bankovní rada ČNB zvýšila 18. 6. 2026 s platností od 19. 6. 2026, a z přirážky 8 procentních bodů podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Pro prodlení, které začalo od 1. 1. do 30. 6. 2026, platí 11,50 % ročně. Repo sazba k 1. 1. 2026 byla 3,50 % a platila beze změny od 9. 5. 2025. Na srpnovém ani zářijovém jednání bankovní rada sazbu neměnila, jak ukazuje přehled rozhodnutí bankovní rady ČNB.
Sazba pro prodlení vzniklé od 1. 1. 2027 bude záviset na repo sazbě platné k tomuto dni. Do konce roku bankovní rada jedná ještě 5. 11. a 17. 12. 2026. Proč a jak ČNB repo sazbu mění, popisuje článek o měnové politice ČNB.
Sazba se určí jednou, podle pololetí, kdy prodlení začalo
Sazba úroku z prodlení se určí jednou a platí po celou dobu prodlení. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. rozhoduje repo sazba ČNB „pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení“. Když se repo sazba později změní, úrok z prodlení u už běžícího dluhu zůstává stejný.
Rozhodná data jsou proto v roce jen dvě, 1. 1. pro prodlení začaté v prvním pololetí a 1. 7. pro prodlení začaté ve druhém. Toto znění platí od účinnosti nařízení 1. 1. 2014, starší prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.
Zákonná sazba se použije, pokud si strany ve smlouvě nedohodly jinou, což dovoluje § 1970 občanského zákoníku. Mezi podnikateli je ujednání, které úrok z prodlení úplně vylučuje, neplatné (§ 1964). Přemrštěnou smluvní sazbu může soud posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (§ 580).
Přehled sazeb úroku z prodlení po pololetích
Zákonný úrok z prodlení se liší podle pololetí, ve kterém prodlení začalo. Je to repo sazba ČNB platná k 1. 1., nebo k 1. 7. daného roku, zvýšená o 8 procentních bodů. Nejvyšší byl u prodlení, která začala od července 2022 do konce roku 2023, a to 15 % ročně.
| Prodlení začalo | Repo sazba ČNB k prvnímu dni pololetí | Úrok z prodlení ročně |
|---|---|---|
| 2. pololetí 2026 | 3,75 % | 11,75 % |
| 1. pololetí 2026 | 3,50 % | 11,50 % |
| 2. pololetí 2025 | 3,50 % | 11,50 % |
| 1. pololetí 2025 | 4,00 % | 12,00 % |
| 2. pololetí 2024 | 4,75 % | 12,75 % |
| 1. pololetí 2024 | 6,75 % | 14,75 % |
| 2. pololetí 2023 | 7,00 % | 15,00 % |
| 1. pololetí 2023 | 7,00 % | 15,00 % |
| 2. pololetí 2022 | 7,00 % | 15,00 % |
| 1. pololetí 2022 | 3,75 % | 11,75 % |
| 2. pololetí 2021 | 0,50 % | 8,50 % |
| 1. pololetí 2021 | 0,25 % | 8,25 % |
| 2. pololetí 2020 | 0,25 % | 8,25 % |
| 1. pololetí 2020 | 2,00 % | 10,00 % |
Repo sazby pocházejí z historie repo sazby na webu ČNB, přepočet odpovídá § 2 nařízení. Dluh, se kterým je dlužník v prodlení od září 2022, se tak dál úročí 15 % ročně, i když je dnešní sazba o 3,25 procentního bodu nižší.
Jak úrok z prodlení spočítat v korunách
Úrok z prodlení v korunách spočítáte vzorcem dlužná částka × roční sazba × počet dní prodlení / 365. Nařízení stanoví sazbu jako roční, příklady v článku ji na dny přepočítávají dělením 365. Prodlení začíná den po splatnosti. U bankovního převodu je dluh zaplacený připsáním peněz na účet poskytovatele platebních služeb věřitele (§ 1957 občanského zákoníku), ne odepsáním z účtu dlužníka.
- Zjistěte den splatnosti z faktury nebo smlouvy. Prodlení začíná následující den.
- Podle pololetí, kdy prodlení začalo, vyberte sazbu z tabulky sazeb.
- Spočítejte dny od prvního dne prodlení do dne zaplacení včetně, což je rozdíl obou dat.
- Dosaďte do vzorce.
| Modelová situace | Výpočet | Úrok z prodlení |
|---|---|---|
| Faktura 50 000 Kč splatná 15. 10. 2026, zaplacená 29. 11. 2026 (45 dní) | 50 000 × 11,75 % × 45 / 365 | 724,32 Kč |
| Půjčka 10 000 Kč vrácená 120 dní po splatnosti, prodlení od října 2026 | 10 000 × 11,75 % × 120 / 365 | 386,30 Kč |
| Dluh 100 000 Kč splatný 28. 2. 2026, zaplacený 31. 12. 2026 (306 dní) | 100 000 × 11,50 % × 306 / 365 | 9 641,10 Kč |
Třetí příklad ukazuje častou chybu. Prodlení začalo 1. 3. 2026, proto platí 11,50 % po celých 306 dní, i po červnovém zvýšení repo sazby. Kdo by sazbu od července přepočítal, počítal by 122 dní s 11,50 % a 184 dní s 11,75 %. Dostal by 9 767,12 Kč, tedy o 126,03 Kč víc, než dlužník dluží.
Pro rychlý odhad, 100 000 Kč dluhu stojí při sazbě 11,75 % zhruba 32 Kč za každý den prodlení a 11 750 Kč za celý rok. Jak se počítá běžný úrok z půjčky nebo vkladu, vysvětluje článek jak na výpočet úroku.
Úrok z prodlení a smluvní pokuta nejsou totéž
Úrok z prodlení plyne přímo ze zákona a věřitel na něj má nárok i bez smlouvy, pokud sám splnil své povinnosti a dlužník za prodlení odpovídá (§ 1970 občanského zákoníku). Smluvní pokuta vzniká jen tehdy, když si ji strany ujednají, a to pevnou částkou nebo způsobem výpočtu (§ 2048). Pokuta podle § 2050 vylučuje jen náhradu škody z téhož porušení, úrok z prodlení zákon vedle ní nevylučuje.
| Hledisko | Úrok z prodlení | Smluvní pokuta |
|---|---|---|
| Právní základ | § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády | ujednání ve smlouvě (§ 2048) |
| Výše | repo sazba ČNB + 8 p. b., pokud není ujednáno jinak | podle smlouvy, pevná částka nebo procento |
| Jak roste | z dlužné částky za každý den prodlení | tak, jak určí smlouva |
| Náhrada škody | jen škoda, kterou úroky nekryjí (§ 1971) | škodu z téhož porušení vylučuje (§ 2050) |
| Příliš vysoká částka | ujednání v rozporu s dobrými mravy je neplatné (§ 580) | soud ji může na návrh dlužníka snížit (§ 2051) |
Zaplacením pokuty dluh nezaniká, dlužník musí dál uhradit i samotnou jistinu (§ 2049). U spotřebitelských úvěrů smí pokuta za pozdní splátku činit nejvýše 0,1 % dlužné částky denně podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru.
Podnikatel může chtít navíc 1 200 Kč za každou pohledávku
Podnikatel má vedle úroku z prodlení nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nejméně 1 200 Kč za každou pohledávku. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. to platí u vzájemného závazku podnikatelů a u úplatné dodávky zboží nebo služby veřejnému zadavateli. Pevnou částku vedle úroku z prodlení přiznává i § 1972 občanského zákoníku.
Částka 1 200 Kč je pevná a nárok na náklady, které ji přesahují, tím věřitel neztrácí (§ 1972). Když dodavatel zboží nebo služby vystaví jinému podnikateli fakturu na 50 000 Kč a ten ji zaplatí o 45 dní později, může dodavatel chtít 724,32 Kč úroku z prodlení a 1 200 Kč nákladů, celkem 1 924,32 Kč.
Cena za zboží nebo službu mezi podnikateli je splatná do 30 dnů od doručení faktury, případně od dodání zboží či poskytnutí služby, pokud se strany nedohodly jinak. Splatnost delší než 60 dnů musí být výslovně ujednaná a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná (§ 1963). Splatnosti a upomínky pohlídá fakturační aplikace, jak ukazuje článek jak automatizovat fakturaci.
Spotřebitel platí stejný úrok, ale chrání ho další pravidla
Spotřebitel platí v prodlení stejný zákonný úrok z prodlení jako podnikatel, u prodlení od 1. 7. 2026 tedy 11,75 % ročně, pokud smlouva neurčí jinou sazbu. Paušál 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády se na něj ale nevztahuje, nařízení ho omezuje na vztahy mezi podnikateli a na dodávky veřejnému zadavateli.
Když spotřebitel v prodlení zaplatí jen část dluhu, peníze se započtou nejprve na už určené náklady, pak na jistinu, potom na úroky a na úroky z prodlení až nakonec (§ 1932 odst. 2). U ostatních dlužníků jdou po nákladech nejdřív úroky z prodlení, pak úroky a jistina až na konci (§ 1932 odst. 1). Spotřebiteli tak každá splátka rychleji snižuje částku, ze které úrok roste.
U dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dovoluje zákon č. 257/2016 Sb. sjednat pro prodlení jen náhradu účelně vynaložených nákladů, úrok z prodlení nejvýše v zákonné výši, nebo smluvní pokutu (§ 122). Pokuta smí kromě drobných částek činit nejvýše 0,1 % dlužné částky denně a všechny pokuty dohromady nejvýše polovinu celkové výše úvěru, maximálně 200 000 Kč.
Když prodlení se spotřebitelským úvěrem trvá déle než 90 dnů, má věřitel právo jen na úrok podle sazby repo plus 8 procentních bodů, pokud nebyl sjednán nižší (§ 122 odst. 4). Na další praktiky poskytovatelů upozorňuje článek jak se zbavit neférových nebankovních půjček.
U výživného a daní platí vlastní pravidla
Úrok z prodlení s výživným pro nezletilé dítě je od 1. 1. 2026 vyšší než běžný. Prvních 6 měsíců prodlení činí 2,5 promile dlužné částky za každý den, potom se počítá běžnou sazbou repo plus 8 procentních bodů. Zavedlo to nařízení vlády č. 517/2025 Sb., prodlení vzniklá před 1. 1. 2026 se řídí původním pravidlem.
Rozdíl je velký. 5 000 Kč výživného zaplacených o 30 dní později znamená úrok z prodlení 375 Kč, při běžné sazbě 11,75 % by to bylo 48,29 Kč. Denní sazba 2,5 promile odpovídá 91,25 % ročně.
U daní vzniká úrok z prodlení od čtvrtého dne po splatnosti a jeho výše odpovídá úroku podle občanského zákoníku (§ 252 daňového řádu). Repo sazba se ale bere zvlášť pro každý den podle pololetí, do kterého spadá (§ 251a odst. 5), takže se u daní sazba během delšího prodlení mění. Správce daně úrok nepředepíše, pokud u jednoho druhu daně za jedno zdaňovací období nepřesáhne 1 000 Kč (§ 251a odst. 2).
Úrok z prodlení se promlčuje za tři roky
Úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) a promlčuje se v obecné tříleté lhůtě (§ 629). Lhůta běží ode dne, kdy mohl věřitel nárok uplatnit poprvé. Soud k promlčení přihlédne, jen když ho dlužník namítne (§ 610), a kdo promlčený dluh zaplatí, nemůže peníze chtít zpět (§ 609).
Když dlužník dluh uzná, promlčí se za 10 let (§ 639), stejně jako právo přiznané rozsudkem (§ 640). Na úroky, které dospějí až po uznání nebo po rozsudku, se ale desetiletá lhůta nevztahuje (§ 642) a promlčují se podle obecných pravidel, zpravidla za tři roky. Placení úroků se navíc považuje za uznání dluhu (§ 2054). Lhůty podrobněji rozebírá článek promlčení dluhu v ČR.
Co udělat, když vám dlužník nezaplatil včas
Úrok z prodlení vám náleží od prvního dne po splatnosti. Je-li splatnost ujednaná, dlužník je v prodlení i bez upomínky (§ 1958). Aby úrok zaplatil, musíte ho ale uplatnit, obvykle písemnou výzvou s přesným vyčíslením.
- Ověřte datum splatnosti. Bez ujednané splatnosti dlužníka nejdřív vyzvěte, dluh je pak splatný bez zbytečného odkladu.
- Určete sazbu podle pololetí, ve kterém prodlení začalo, a spočítejte úrok k určitému dni.
- Ve výzvě uveďte jistinu, úrok z prodlení a u faktury mezi podnikateli i 1 200 Kč za každou pohledávku.
- Hlídejte tříletou promlčecí lhůtu.
- U sporu nebo vysoké částky se obraťte na advokáta, s menším dotazem pomůže i bezplatná právní poradna.
Pokud jste naopak dlužník, úrok z prodlení přestane růst až dnem, kdy peníze dorazí bance věřitele. Jak postupovat při více dluzích najednou, popisuje článek 10 rad, jak se dostat z dluhů.
