Inflace je jedno z nejčastějších slov, které můžete v dnešní době slyšet ohledně ekonomické situace. Je to velké téma, jelikož dopady pocítí každý z nás na své peněžence či bankovním účtu.
O co se jedná, proč vůbec inflace existuje, jak vzniká, jaké jsou její následky a jak se s ní vyrovnat se dozvíte v článku, kde Vám vše jednoduše vysvětlím.
Co je to inflace?
Inflace je ekonomický pojem, který vyjadřuje míru zvýšení cenové hladiny produktů za určitý čas a uvádí ji v procentech. Představuje rychlost, kterou Vaše peníze přicházejí o reálnou hodnotu. Nejčastěji se uvádí ročně, ale setkáme se i s kvartální a měsíční. Vaše peníze si drží svou nominální hodnotu (1000Kč bude vždy 1000Kč), ale změní se množství výrobků, které si za ně můžete pořídit.
Jednoduchý příklad inflace. Krabička cigaret stojí 100 korun. Při inflaci 5% by příští rok měla taková krabička stát 105 korun.
Nejčastější metoda pro sledování nárůstu a poklesu cen je metoda „spotřebního koše“, který obecně zastupuje vše, co si lidé kupují pro běžné fungování (potraviny, káva, alkohol, oblečení, pohonné hmoty, atd.). Český statistický úřad jednou za určité období tento koš nakoupí a tím získá inflaci (ze všech odvětví), která tlačí na hodnotu naší měny. Tímto způsobem vzniká číslo, se kterým se setkáme všude na internetu, v novinách či v televizi.
V praxi, pokud byste dnes šli do obchodu a udělali běžný nákup za 1000 korun a úplně ten stejný nákup byste chtěli nakoupit za měsíc, rok, pět let – sledujete rozdíl toho, kolik jste utratili. Tomuto rozdílu říkáme „změna cenové hladiny“.
Inflací by se změna nazývala v situaci, kdybyste za nákup zaplatili více nebo byste mohli koupit méně výrobků. A deflace (opačný jev k inflaci) nastává, pokud by byl Váš nákup levnější a nebo byste mohli koupit větší množství produktů. Deflace není moc častá. V roce 2019 nastala deflace pouze v 10 zemích světa (např. Saudská Arábie, Katar, Panama, Irák, Niger,…).
Proč existuje inflace?
Ve většině ekonomicky silnějších zemí je inflace chtěný a prospěšný jev. Národní banky stanovují předem cílenou inflaci a podnikají kroky, aby jí dosáhly (díky změnám úrokových sazeb, tiskem a uvolňováním nových peněz atd.). Cílená inflace je většinou 1-4%. Cílem České národní banky jsou 2%. Tato míra nutí obyvatelstvo nehromadit peníze, jelikož časem jednoduše přichází o hodnotu. Zároveň znehodnocování peněz je dostatečně mírné, šetřit na dovolenou nebo třeba auto stále dává smysl.
Pokud byste nechali 100 tisíc korun při inflaci 3% ležet na bankovním účtu, jejich reálná hodnota po uplynutí 3 by let byla zhruba 91 250,-. Což velkou většinu obyvatel v dlouhém období donutí své peníze utrácet či investovat.
A to je přesně to, co stát chce. Tímto utrácením se více a více roztáčí kola ekonomiky, zvyšuje se hrubý domácí produkt (HDP), společnosti mají vyšší zisky a tím pádem mohou více investovat do technologického výzkumu,… Což udržuje naši konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, držíme krok se zbytkem světa. Pokud by Německo mělo 5% inflaci a u nás by nebyla žádná, časem by pro nás byly jejich produkty nedostupné (byly by drahé) a naše produkty by pravděpodobně po jistém čase nemohly přijít na Německý trh (jelikož by jejich produkty nemohly konkurovat těm našim cenou). Prakticky by nebylo možné, aby spolu státy obchodovaly.
Další, menší důvod pro existenci inflace jsou mezinárodní dluhy. V dnešní době jsou nepředstavitelně velké, téměř nesplatitelné. Každý dluží každému a nikdo nemá v plánu tyto dluhy splácet. Státy je po sobě jednoduše nevymáhají a časem se právě díky inflaci zmenšují. Nominální hodnota je sice stále stejná, ale reálná hodnota (co se za ty peníze dá nakoupit) se snižuje.
Příčiny vzniku inflace
Obecná příčina vzniku inflace je rychlejší nárůst peněžních zásob, než nárůst produkce výrobků. Tím pádem se zvětšuje množství peněz, které má zákazník v poměru na nákup každého produktu, což ze základu vztahu nabídky a poptávky zvyšuje cenu produktů (tím pádem probíhá inflace). Množství peněz v oběhu by mělo odpovídat nárůstu produkce (zjednodušeně nárůstu HDP), zapojení zahraničních investorů do trhu, přírůstku/úbytku obyvatel atd. Odhad a tisk správného množství peněz má na starosti Česká národní banka.
Příčiny ze strany poptávajících
Další příčina je ovlivňování úrokových sazeb výše zmíněnou ČNB. Komerční banky nabízí velmi levné úvěry, s úrokem ve výši 1-3%, o které je velký zájem. Pro banky jsou tyto úvěry poměrně bezpečné, jelikož s nízkou úrokovou mírou klesá riziko, že dlužníci nebudou schopni své závazky splácet.
Půjčky jsou tedy velmi dostupné, levné a mnoho lidí právě takové příležitosti využije. To způsobí přísun peněz, které až do tohoto momentu nebyly velmi aktivní a nyní (za předpokladu, že si lidé půjčují, aby něco mohli koupit) budou přirozeně aktivně zapojeny do trhu. Dostanou se k firmám, firmy vytvoří zisk, který následně investují, splatí náklady (dodavatelským firmám, které opět splatí náklady, investují zisk atd.) a koloběh pokračuje. Znovu nastává zvýšení objemu peněz v oběhu, což přirozeně zvedá ceny.
Třetí příčina je pokles výnosnosti běžných finančních produktů. Většinou v období nízké inflace mají lidé spoustu peněz. A právě jejich nízká výnosnost nutí k rozhodnutí. Možnosti jsou celkem 3 – investovat do aktiv (akcie, dluhopisy, …), což způsobí inflaci právě u těchto aktiv. Dále můžete nechat peníze ležet na běžném či spořícím účtu. Poslední možnost je peníze jednoduše utratit.
Příčiny ze strany nabízejících
Inflace může přijít i ze strany nabídky, typicky způsobená růstem ceny produktů, ne kvůli zvyšující se poptávce, ale kvůli nedostatku zboží. Situace nastávající například při vyčerpání či obtížnějšímu získávání zdrojů. Všichni jistě máme v živé paměti nedávný ropný šok, při kterém cena pohonných paliv velmi rychle stoupla kvůli nedostatku ruské ropy, což mělo inflační vliv i na ostatní produkty.
Inflaci ze strany nabídky může způsobit mnoho faktorů, přesto není velkým problémem. Obvykle je taková inflace pouze přechodná a trh se z ní rychle vzpamatuje.
Dopady inflace
Pozitivní dopady
Mnoho pozitivních dopadů inflace nenajdeme. O jednom z nich jsem se zmínil již výše. A to o klesání reálné hodnoty státních dluhů. To samé se děje i v menším měřítku pro běžné lidi, kteří mají půjčku. Pokud je úrok Vaší půjčky nižší, než jaké je míra inflace, tak relativně bohatnete, zatímco váš věřitel relativně chudne.
Negativní dopady
Nejjednodušeji pozorovatelný negativní dopad je rozhodně růst cenové hladiny. Ten se ruku v ruce váže s poklesem reálné hodnoty našich úspor. Navazuje zvýšení úrokových sazeb, což způsobí zdražování úvěrů a půjček. Vedlejší negativní dopad je šíření nejistoty na trzích, což odrazuje od investování a zpomaluje ekonomiku.
Neutrální dopady
Hlavním neutrálním dopadem je růst mezd. Na papíře nám bude připadat, že se náš život zlepší, ale reálná hodnota peněz nám přinese zhruba stejné množství produktů, které jsme si mohli pořídit za původní plat před výraznější změnou inflace. Takže vyděláváme více peněz, ale doopravdy se bohatšími nestaneme.
Náhled na aktuální situaci 2022-23
Mohlo by se zdát, že se nám Česká národní banka pouze pokouší škodit, když je u nás inflace mnohem vyšší, než jejich cíl ve výši 2%. Tak to ale není, vysoká míra inflace, jako byla například v roce 2022 nebyla způsobena ČNB, ale souborem „katastrof“, které ji vyvolaly. Vše začalo pandemií Covidu-19, lockdownem a celkově narušením dosud skvěle fungujícího hospodářství. Druhou ránu dostala ekonomika po útoku Ruska na Ukrajinu. Ať už kvůli nutnosti zásobovat Ukrajinu a její armádu, tak narušením vztahů s Ruskem, což způsobilo takzvaný „ropný šok“ a následně celkově krizi energetických surovin. A v této obrovské louži problémů se musela ČNB a národní banky ostatních států snažit co nejvíce pro záchranu situace, což nemohlo být vůbec jednoduché.
Můžeme doufat, že nás nepotká žádná další katastrofa a vše bude pokračovat k lepšímu. Růst inflace se zastavil, což se dá vnímat jako pozitivní znak, ale v žádném případě není vyhráno. Aktuálně záleží na spoustě faktorů. Hlavně na vývoji situace v partnerských zemích, nezaměstnanosti, účinnosti našeho hospodářství atd.
