Jestli se nám to líbí nebo ne, všichni musíme nějakým způsobem řešit bydlení. Nejčastější otázka je zda si nemovitost pronajmu nebo koupím. Aktuální ekonomická situace a několikaletá vysoká inflace ale zamávaly s cenami nájmů a také s dostupností hypoték. Dnes se tedy společně podíváme na příspěvek na bydlení a hypotéku, na jaké situace se co vztahuje a jaké jsou mezi nimi rozdíly.
Příspěvek na bydlení
Začneme příspěvkem na bydlení. Příspěvek na bydlení je sociální dávka, kterou vyplácí stát. Spravuje ji tedy ministerstvo práce a sociálních věci jako příslušný orgán. Dávkami jsou také např. rodičovský příspěvek nebo přídavek na dítě. Dávky můžeme chápat jako příspěvky státu na překlenutí složitější životní situace, výpadek příjmu apod.
Konkrétně příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě nebo rodině při úhradě nákladů spojených s bydlením, a to za určitých podmínek.
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcné břemeno např. dožití), nájemce či podnájemce bytu a v poslední řadě také vlastník stavby pro individuální nebo rodinnou rekreaci. K tomu, aby na příspěvek na bydlení dosáhl, musí žadatel splnit několik podmínek. Tyto podmínky jsou:
- náklady na bydlení přesahují 30 % čistého příjmu rodiny a zároveň
- těchto 30 % čistého příjmu rodiny není vyšších než částka normativních nákladů na bydlení.
Normativní náklady na bydlení tvoří v roce 2024 částka 14 197,-Kč.
Do nákladů na bydlení se nepočítá jenom nájemné, ale také náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu. To jsou náklady za dodávku tepla, centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů, odvádění odpadních vod, provoz výtahu a další náklady spojené s bydlením.
Na příspěvek na bydlení proto dosáhne více lidí, než kdyby se posuzovala pouze čistá výše nájemného.
Mnohem více dalších informací a možnost zažádat si o tento příspěvek naleznete přímo na stránkách MPSV.
Hypotéka
Hypoteční úvěr (hypotéka) je na druhou stranu něco kompletně odlišného než příspěvek na bydlení. Jedná se o úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Je to úvěr, který banky poskytují k nákupu nemovitostí. Hypotékou ale lidi často financují také rekonstrukce nebo např. přístavbu nemovitostí. Není to tedy pomoc v těžké životní situaci, ale ve své podstatě jde o dluh, který na sebe žadatel vezme.
Hypotéku žadatel splácí měsíčními splátkami. Jelikož se jedná většinou o velkou půjčenou částku, není výjimkou splácení úvěru po dobu 20 nebo 30 let. Hypotéky poskytují banky, které potřebují také vydělávat peníze, půjčují tedy peníze na hypotéku s úroky v určité výši. Momentálně se tyto úroky pohybují zhruba ve výši od 4,5 % – 6,2 % ročně. Znamená to, že každý rok zaplatíte jistinu hypotéky, kterou je půjčená částka a pak kolem 6 % na úrocích. Za dobu 30 let se proto může stát, že půjčenou částku zaplatíte bance i dvojnásobně. Bohužel je ale hypotéka stále pro velmi mnoho rodin jedinou možností, jak si zajistit vlastní bydlení, nemají proto jinou možnost než tyto náklady zaplatit.
V prvních rocích hypotéky také platíte spíš úroky než jistinu, postupně ale splátkami ukrajujete víc a víc ze samotné jistiny.
Kdo si může o hypotéku požádat?
Žadatelem o hypotéku může být jak zletilý občan ČR, tak i cizinec, který má v Česku trvalý nebo přechodný pobyt. Banka u žadatele posuzuje zejména jeho schopnost splácet úvěr, kontroluje tedy zdroj a výši příjmů a platební historii žadatele. Nesplacené půjčky nebo případně exekuce vedou většinou k zamítnutí žádostí. Banka ale může žádost zamítnout i z jiného důvodu, např. z důvodu nesouladu s interními předpisy banky apod.
Půjčí mi banka 100 % ceny za nemovitost?
Bohužel, ne. Banky půjčují max. 80 % z ceny nemovitosti, při žadatelích do 36 let věku je to 90 % z kupní ceny. Žadatel si ale musí sehnat zbylých 10 nebo 20 % jiným způsobem, ať jsou to vlastní úspory, dary od rodiny nebo např. dědictví. Možností, kterou využívá hodně lidí je stavební spoření, o kterém si můžete víc přečíst v tomto našem článku.
Pokud si chcete zkusit ověřit, zda byste dosáhli na hypotéku nebo kolik by vám banka mohla půjčit, zkuste se podívat např. na tuto kalkulačku České spořitelny. Každá banka má ale svoji vlastní kalkulačku, svou výši úroky a své podmínky. První nabídka, na kterou narazíte proto nemusí být ta pravá pro vás.
Závěrem lze říct, že i když příspěvek na bydlení a hypotéka upravují stejnou oblast života, kterou je bydlení, vztahují se na úplně odlišné situace. Příspěvek na bydlení pomáhá překlenou složitou životní situaci a krátkodobě ulehčit rodinnému rozpočtu. Hypotéka je naopak úvěr sloužící na pořízení vlastního bydlení a je to nový závazek, který na sebe žadatel bere.
I když se mnoho lidí stydí si o příspěvek na bydlení požádat, není k tomu důvod. Nelze říci, kdy se kdokoli z nás ocitne ve složité životní situaci, a to z jakéhokoli důvodu. Není proto důvod nevyužít jakoukoliv pomoc, která se nabízí.