Neustále probíhá koloběh zvyšování cen zboží a služeb. Každý rok si za své vydělané peníze koupíte stále méně a méně věcí. Tento jev se nazývá inflace. Co to přesně je a proč se nezruší?
Co je to inflace
Inflace je růst většiny cen v ekonomice. Znamená to, že kupní síla peněz klesá. Pro představu uvedu příklad. Naplňte si pomyslný košík několika potravinami a drogerií. Za tento košík dnes zaplatíte vyšší cenu, než by vás stál třeba před rokem. Inflace za určité období se nazývá míra inflace a měří ji Český statistický úřad. Na jeho stránkách najdete detaily měření a konkrétní data.
V září 2020 byla míra inflace za posledních 12 měsíců 3,3 %.
Cílování inflace
Cílování inflace je pomocný nástroj k regulování inflace. ČNB stanoví cílovou inflaci, které chce dosáhnout. K tomuto číslu se pak dostává pomocí různých nástrojů, které má k dispozici. ČNB má například stanovenou cílovou inflaci na 2 %. Pokud se míra inflace vzdaluje od tohoto čísla, ČNB uměle inflaci navyšuje nebo snižuje.
Příčiny inflace
Co může za inflaci v ekonomice? Obecně za to mohou peníze. Pojďme si to vysvětlit blíže.
Enormní nárůst peněžní zásoby
Odborníci se shodují, že nejčastější příčinou vysoké míry inflace je enormní nárůst peněžní zásoby. Tento jev může nastat z několika příčin. My si uvedeme 1 příklad. ČNB například sníží úrokové sazby. Tudíž možnost vzít si úvěr bude najednou pro spoustu lidí dostupná záležitost. Lidé si začnou ve velkém půjčovat od bank peníze. Tyto peníze pak budou utrácet a tím se zvýší množství peněz v ekonomice. To pak vede k inflaci.
Příčina na straně poptávky
Uvedeme si rovnou příklad. Dejme tomu, že se všem plošně navýší mzda. Najednou budou mít všichni více peněz a tím pádem budou chtít více utrácet. To znamená navýšení poptávky po zboží a službách. Jenže výrobci na tento stav nebyli připraveni a nemají tedy dostatek zboží. Zvýší proto cenu. A je tu inflace. V praxi se nedočkáme velkého plošného navýšení mezd. S trhem ale takto může zamávat například příliv zahraničních investorů nebo vysoký nárůst aktivně pracujících lidí.
Příčina na straně nabídky
Důvody se mohou objevit i na straně nabídky. Může jít o zdražení zdrojů, které se těží. Jejich množství je omezené a mohou se objevit i různé překážky při těžbě. Tím pádem se navýší náklady na další výrobu a s tím i konečná cena zboží. Dále může ceny navýšit například nárůst neproduktivní populace oproti produktivní populaci. Pokud je nedostatek zaměstnanců pro vykonání práce, firmy navýší mzdy, aby pracovníky sehnali. To opět navýší celkové náklady na výrobu a proces. Finální cena se zvýší.
Druhy inflace
Existuje několik druhů inflace, od mírné až po hyperinflaci, která může dosahovat až neskutečných hodnot.
Mírná inflace (plíživá)
Ceny rostou pomalým tempem. Míra inflace je jednociferné číslo. Lidé mají v peníze důvěru. Šetří, utrácí, nehromadí zásoby.
Pádivá inflace (cválající)
Míra inflace se pohybuje v dvou až trojciferných číslech. Jakmile se toto tempo včas nezastaví, hrozí vážné hospodářské problémy. Lidé začínají cítit nedůvěru v peníze. Ceny zboží rostou a lidé proto začínají doma hromadit zásoby trvanlivých potravin. Finanční trhy se potýkají s problémy, jelikož lidé nechtějí investovat peníze.
Hyperinflace
Hyperinflace je již velmi extrémní případ. Může dosahovat i 10 000 % a více. V Maďarsku byla po 2. světové válce hyperinflace vyšší než 42 biliard %. Projevovala se zdvojnásobením cen za zboží každých 15 hodin. V takovýchto případech dochází do takových extrémů, že za bochník chleba zaplatíte více než milion. Každý je najednou milionář, ale hromady peněz nemají žádnou hodnotu. Skoro nic si za svoje miliony nekoupíte. V meziválečném Německu si lidé bankovkami tapetovali zdi a zapalovali cigarety. Až takto bezcenné se mohou peníze stát.
Důsledky inflace
Důsledky inflace nejsou pro všechny stejné. Někteří na inflaci vydělávají, jiní tratí.
- Snižuje hodnotu peněz
- Navyšuje hodnotu nepeněžních aktiv (nemovitosti, akcie, zlato…)
- Při vyšší inflaci v lidech vzniká nejistota, co bude dál
- Ztráta smyslu spoření
- Při vysoké inflaci lidé hromadí zásoby, což vede k nedostatku zboží
- Pro firmy je při vysoké inflaci téměř nemožné strategické plánování a tvorba cenových kalkulací
- Při hodně vysoké hyperinflaci se může zboží zdražovat třeba každý den
Další pojmy:
Deflace
Je opakem inflace. Jedná se o případ, kdy u většiny produktů v ekonomice klesá cena. Vy si tak dnes koupíte svůj pomyslný košík potravin a drogerie za méně peněz, než vás stál před rokem. ČNB svými nástroji tomuto jevu brání. Někteří ekonomové s touto regulací nesouhlasí a namítají, že pro dnešní vyspělou dobu by byla deflace přirozená.
Dezinflace
V průběhu, kdy inflace stoupá, může mít sem tam poklesky. Tomuto jevu se říká deflace, nebo-li pokles míry inflace.
Většina odborníků se shoduje, že pro příznivý vývoj ekonomiky je nejvhodnější udržovat nízkou míru inflace. Nulovou inflaci a deflaci nedoporučují. Porozumět ekonomice a trhu na takovéto úrovni není vůbec nic jednoduchého. Proto se spíš zaměřte na to, co způsobuje inflace vám.
Pokud máte své peníze uložené na spořícím účtu s úrokem 2 % za rok a míra inflace je 3 %, budou mít vaše peníze za rok na spořícím účtu menší kupní sílu. Pořád je to pro vás ale lepší, než je mít doma pod polštářem. Ideální je ponořit se více do světa investic a vybrat si produkty, které zhodnotí vaše peníze kolem 5 %.
Třeba taková koupě nemovitosti na vhodném místě vám může velmi zhodnotit vaše peníze.
