Konkrétní příklady ztráty hodnoty peněz (inflace)

Posledních několik let se stále častěji skloňuje slovo inflace. Používají jej média, banky, pravděpodobně i vaši kolegové. Nevíte jak si inflaci představit? Tento článek vám přesní o co se jedná a uvedeme si také konkrétní příklady inflace.

Co je inflace

Inflace většina ekonomů definuje jako nárůst obecné cenové hladiny zboží a služeb za určité časové období. Také můžeme inflaci definovat jako snížení kupní ceny peněz. Zjednodušeně to co jste před několika lety koupili za 100 korun za tuto částku už dnes pravděpodobně nikde nenajdete.

Opakem inflace je deflace.

Příčiny inflace

Mnoho ekonomů zastává názor, že velká inflace vzniká především nadměrným růstem peněžní zásoby. Peněžní zásoba je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném momentu. Množství peněz významně ovlivňují rozhodnutí centrální banky, nabídka zboží a služeb a jejich poptávka. Rozhodnutí centrální banky a k tomu protipolní nabídka a poptávka na trhu dohromady tvoří cenovou hladinu peněz. Ta vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb, za které peníze směňujeme.

Množství peněz na trhu ovlivňují pouze centrální banky a to emisí nových peněz nebo stahování starých peněz z oběhu. Tento stejný princip pak banky uplatňují u bezhotovostních peněz a snižují nebo zvyšují tak úrokovou sazbu u úvěrů, které poskytují.

Příčina inflace může být jak na straně poptávky tak na straně nabídky trhu. Základními příčinami na straně poptávky je růst množství peněz při stejné velikosti trhu a růst trhu tzn. poptávajících, při neměnném množství peněz.

Jednou z příčin inflace na straně nabídky je určitě růst vstupní ceny vstupních materiálů. Je to způsobeno tím, že materiály postupně vyčerpáváme a jejich obnova není tak jednoduchá a rychlá jako jejich čerpání. Materiálů je méně, proto jsou dražší. Vliv mají také lidi samotní. Pokud má společnost více neproduktivních členů (děti, důchodci) než produktivních (pracující lidé) dochází k poklesu nabídky a následně pak také k poklesu poptávky.

Všechny tyto podmínky se ale uplatní při dlouhodobé inflaci. Pokud mluvíme o inflaci krátkodobé, vliv můžou mít různé věci, jako např. pandemie, živelné pohromy nebo pak také prudký nárůst ceny některých komodit (olej, obiloviny, zlato atd.).

Dopady inflace

Inflace může mít různé dopady, a nichž ne všechny musí být negativní. Nejviditelnějším dopadem je samozřejmě růst cen a snížení kupní ceny peněz. Zjednodušeně řečeno, za více peněz koupíte méně zboží. Vysoká inflace může také vést k nedostatku určitého zboží, pokud jej lidé začnou hromadit z obavy, že v budoucnu nebude (příkladem může být toaletní papír během prvních měsíců pandemie covid-19). Inflaci pak doprovází i nejistota lidí ohledně budoucího vývoje cen.

Vysoká a dlouhodobá inflace škodí celému trhu. Důsledkem může být vyšší nezaměstnanost a snížení produktivity, na základě čeho dojde k ekonomické stagnaci nebo propadu. Lidé pak spíše spoří a méně utrácí.

Hyperinflace

Pokud je inflace úplně mimo kontrolu, dochází k silnému narušení fungování ekonomiky, k porušení schopnosti vyrábět a dodávat zboží a může vést dokonce k nahrazení národní měny zahraniční měnou nebo také k přechodu na směnný obchod.

Inflace v Česku

Inflace se týká téměř všech zemí světa a Česko není výjimkou. Historicky po vzniku první republiky, podle údajů ČNB inflace po první světové válce dosahovala až kolem 70 %. Následně na scénu nastoupila deflační politika Aloise Rašína, díky které deflace dosahovala 30 %.

Po druhé světové válce pak inflace opět vyběhla prudce nahoru, kdy dosahovala téměř 80 % a tato inflace následně klesla do asi 70% deflace díky měnové reformě v roce 1953. Poslední obrovská inflace nastala v roce 1991 po sametové revoluci v roce 1989, kdy hodnota inflace dosahovala kolem 55 %.

Poslední roky pak byly také hodně ovlivněné zejména pandemií covidu a inflace meziročně stoupala. Za rok 2022 byla inflace 15,1 % a za rok 2023 10,7 % čímž to byli 2 nejvíce inflační roky od roku 1997. Míru inflace zjišťuje Český statistický úřad.

Konkrétní příklady inflace

Níže si porovnáme kolik stálo zboží v roce 2000 a kolik stálo v roce 2015. Jedná se pouze o období 15 let, ale i tak dokážete vidět pokles kupní síly peněz.

Pokud Vás téma peněz zajímá, zkuste se podívat také na tento náš článek o nominální hodnotě.