Daňová povinnost je základem každého daňového systému. V průběhu let se však v různých oblastech vyvinuly různé mechanismy, jak s tímto nástrojem nakládat. EU stanovuje jasná pravidla, jak s tím pracovat.
V rámci EU se při fakturaci používá zvláštní režim DPH, kterým je přenesená daňová povinnost neboli reverse charge. V tomto konkrétním režimu je na odběratele přenesena povinnost DPH přiznat a zaplatit. Na faktuře by měla být uvedena informace, že zákazník je povinen daň odvést. Proto je na faktuře sazba DPH uvedena jako nulová (0 %).
Co je to přenesená daňová povinnost?
Přenesená daňová povinnost je mechanismus v DPH (daně z přidané hodnoty), kdy povinnost zaplatit daň je převedena z dodavatele na odběratele zboží nebo služby. V praxi to znamená, že místo toho, aby dodavatel inkasoval DPH od odběratele a poté ji odvedl na finanční úřad, je odběratel ten, kdo odvádí příslušnou částku přímo na úřad v dané zemi.
Přenesená daňová povinnost a stavební práce
V oblasti stavebních prací se s přenesenou daňovou povinností setkáváme často. Příčinou je snaha státu zamezit daňovým únikům v tomto segmentu, který je pro daňové úniky obzvláště náchylný. Když je realizována stavební práce, a odběratel je plátce DPH, je odběratel zodpovědný za odvedení DPH, nikoliv dodavatel.
Přenesená daňová povinnost nad 100 tisíc
Některé země mohou uplatňovat pravidla o přenesené daňové povinnosti na specifické transakce nebo služby, pokud jejich hodnota přesáhne určitý limit, například 100 tisíc korun. To znamená, že pokud cena služby nebo zboží překročí tento limit, daňová povinnost se automaticky přenese na odběratele.
Na co se vztahuje přenesená daňová povinnost? Přenesená daňová povinnost se může vztahovat na různé druhy zboží a služeb, v závislosti na daňové legislativě konkrétní země. Kromě stavebních prací může zahrnovat například obchody s emisními povolenkami, zlato nebo určité typy nemovitostí.
